FABLE 2
Jak svět k padouchovi přišel
Správná hra začíná motivací, která vede hrdinu k jeho rozhodnutí postavit se zlu. V tomto případě je to křivda z dětství, která uvrhne Vrabčáka (tak zní přezdívka hlavního hrdiny) na cestu za pomstou, spravedlností a (překvapivě) záchranou světa.
Hlavní hrdina i jeho sestra jsou hned na počátku hry zabiti vládcem Albionu, lordem Lucienem, který ztrpknul s tragickou smrtí své ženy i dcery. Mladému hrdinovi ale není určeno zemřít - bude žít, dospívat a s ním i živit naději, že se postaví hrozícímu nebezpečí.
Nebudu již dále pokračovat a prozrazovat další detaily. Vše, co potřebujete vědět, lze shrnout do několika slov; příběh je jednoduchý, propletený hledáním potenciálních spojenců a zabíjením nepřátel. Netradiční jsou snad pouze pasáže, v nichž vás hra zcela odvrhne od běžných starostí zdejšího světa. Za příklad můžeme vzít událostmi ve Věži, Lucienovu nástroji zla, kam se vydáte vysvobodit jednoho z cenných spojenců.
Ocitnete se daleko od dosahu všeho, co vám bylo typické; a budete po deset let trpět příkazy svého nepřítele předtím, než se naskytne dobrá příležitost pro vysvobození a útěk. Těchto deset let mimo jiné znamená páchání mnoha špatných skutků, díky kterým zůstanete v utajení. Scénáristé si v těchto momentech s hráčem chytře hrají. Chtějí, aby si uvědomil, že hrozba je reálná, že je třeba více než spravedlivého chování k vítězství, že nic není černobílé. Daří se jim to - zdůraznil bych, na poměry "pohádkového" RPG - velmi dobře.
Zdokonalování
Hrdinové v Albionu jsou pojem, s nímž je spjato mystické, či chcete-li historické pozadí. Nejenže v jejich krvi proudí tzv. modrá krev, ale jejich nadlidské schopnosti jsou odvozeny od kombinace Síly, Dovednosti a Vůle.
Stejné jsou i tři směry, kterými se může ubírat vývoj vašeho hrdiny. Síla je zaměřena na boj se zbraní na blízko, dovednost na kuše či pistole, vůle na ovládnutí magických zaříkávadel. Pravděpodobně ale zvolíte kombinací všech tří - umění boje s mečem nebo se střelnou zbraní je dobře vyvážené a hodí se v různých situacích, využití magie se zase přímo nabízí v soubojích s velkým počtem nepřátel a v uzavřených prostorech.
Co se zkušeností týče, chodí to ve Fable 2 jako v každém RPG. Ze zabitého nepřítele získáváte body, rozdělené do čtyř kategorií (všeobecné a již zmiňovaná síla, dovednost a vůle), které lze potom proměnit v jednotlivé schopnosti. Zkušeností je dostatek a pokud se vedle síly a dovednosti budete soustředit pouze na jedno či dvě kouzla, mistrovství dosáhnete velmi snadno.
Mluvte, bavte se, pracujte - česky
Jak jsem zmiňoval již v první části, velkou roli v Albionu hraje také reputace vaší postavy, stejně jako rozhodnutí, která v průběhu svého putování učiníte. V prvním případě reputace ovlivňuje nejen nazírání každého z občanů na vás, ale také se od ní odvíjí, zda vás hra připustí k důležitým příběhovým questům. Hra jde dokonce tak daleko, že u každého jednotlivého vesničana či obchodníka rozlišuje atributy jako láska či strach, od nichž se odvíjí procento slevy v daném obchodě!
Lásku, strach nebo i odbor vzbudíte v okolních postavách zejména svým bezprostředním chováním a také konverzací - či spíše kolekcí gest.
Ta je na RPG poměry velmi široká, nabízí gesta legrační, děsivá i společenská, umožňuje vám chovat se opravdu dle aktuálního rozpoložení a adekvátně vašim záměrům. Jako vše, i tato gesta jsou otázkou osvojení, v tomto případě četbou knih. V těch najdete vše - včetně umění lásky.
Albion je jinak přesně takový, jaký nám jej strýček Molyneux sliboval. Můžete pracovat jako dřevorubec, barman, nájemný vrah nebo kovář (což je vůbec nejlepší způsob, jak v úvodních hodinách získat finance), nebo se zabavit hazardními hrami či prostitutkami. Abych nezapomněl, znovu se sluší připomenout přítomnost české lokalizace. Co jsem chválil prvně, chválím i nyní. Překlad je jeden z nejpovedenějších za hodně dlouhou dobu a kromě několika drobných (spíše technologických) nedostatků by mohl být dáván za vzor ostatním titulům. Dobrá práce.
Rodina je to nejdůležitější
Říká se, že na rodině záleží ze všeho nejvíc. V Albionu to není tak úplně pravda. Myšlenka zakomponování mezilidských vztahů na bází lásky je netradiční a jde o další z prvků, který dává světu Fable 2 pocit uvěřitelnosti.Molyneux nám ale nikdy nesliboval skutečný simulátor formátu The Sims 2, a tak je také to, s čím se ve hře setkáte, dílem kompromisů.
Navazování vztahů a známostí je výsledkem stále se opakujících gest, kterými druhou postavu oslňujete, zatímco ve skutečnosti byste jí unudili k smrti. Dítě bývá produktem jedné noci nechráněného sexu. A ano, existují také pohlavní choroby. Ne nadarmo říkám - dávejte si pozor, koho si taháte k sobě domů.
Rodina je z hlediska Albionu spíše pojem, než skutečně funkční sociální uskupení. Za prvé - váš muž či žena má jen pár nacvičených manželských vzorců chování (umí vás obdarovat dárkem, vyčíst vám malý rodinný rozpočet apod. Za druhé - pohled na ženu/muže s dítětem nenavozuje pocit harmonické domácnosti. S výjimkou společné večeře, která se jednou za čas uskuteční, si každý hledí svého stejně jako před svatbou.
Skoro bych řekl, že rodina je takový malý experiment. Vzbudí se ve vás zvědavost, vyberete si vhodnou oběť, kterou dovedete k oltáři. Párkrát potěšíte manžela/manželku, pořídíte si dítko a po chvíli na vše zapomenete. Díky alespoň za jeden z rodinných questů, díky kterému si člověk uvědomí, že ještě nějakou rodinu má (a nepovažujte mě prosím za cynika!).
Pes, to je jiná
To pes, váš čtyřnohý přítel, nikdy nezklame. Pravdou nicméně zůstává, že na jeho chování není co zkoumat. Stejně jako hlavního hrdinu je také čtyřnohého přítele třeba trénovat a zdokonalovat pomocí knih gest, boje či hledání pokladů, které bez výjimky nakoupíte u obchodníků.
V tomto případě doporučuji investovat první těžce získané zlaťáky nejen za výbavu a zbraně, ale také za zdokonalení vašeho psa - jeho na poklady citlivý čenich se vám obratem odmění a nebudete svět Albionu procházet stále znova, abyste našli i ty poslední skryté poklady.
Těch mimochodem není málo. Pomineme-li obyčejné truhly, které se často nachází i kolem cesty, je zde mnoho pokladů, které je třeba hledat. Za prvé: truhlice jsou ukryty i v domech obyčejných lidí napříč Albionem, třebaže tyto "poklady" ve vás nadšení nevzbudí.
Za druhé: stříbrné truhlice lze otevřít pouze pomocí klíčů, které naleznete na svých cestách. Nemá smysl je cíleně hledat a objevovat - přijdou k vám téměř sami při plnění questů. Za třetí: trochu originality vnáší do hry i poklady ukryté pod vodou, pro něž se musí hlavní hrdina potopit. Poznáte je podle velmi typického vodního víru na hladině.
Ekonomický systém? Lépší než v jedničce
Původní Fable čelilo nepříjemnému problému nefunkčního ekonomického modelu, který bylo možné snadno využívat ve svůj prospěch - a hráči tak také činili. Dvojka se většině těchto neduhů vyhýbá, prodej i nákup předmětů či zbraní je správně vyvážen. Především pak objem peněz, které získáváte z většiny questů (vyjma těch závěrečných) je poměrně nízký a pro získání každé další vyspělejší zbraně je třeba nejen chodit po světě a vybírat poklady, ale především se pouštět do větších výprav za dobrodružstvím. To jednoznačně kvitujeme.
Trošku překvapivě Fable přehodnocuje přístup k vzácným předmětům. Kdo by čekal, že obchody budou narvané nepotřebným zbožím, jež vyměníte do poloviny hry za magické a ceněné předměty, bude zklamán. Většinu dobrého a mnohdy špičkového vybavení seženete pouze u prodejců a nikoliv jako součást pokladů či odměn. S tím souvisí i jisté rezervy v oblasti nabídky u prodejců. Zbraní i lektvarů je dostatek, brnění není potřeba (ve Fable 2 se na něj nehraje), z druhů jídla přechází zrak každému jedlíkovi, ale ono pozlátko navíc - např. nákup vybavení do domácnosti - zatím příliš nefunguje.
Každý dům je na prodej - každý
Bez kompromisů je vyřešen nákup nemovitostí. Jak nám bylo slibováno, každá z nich je na prodej a můžete ji získat do svého vlastnictví. Hra nepracuje s žádným převratným systémem nabídky či poptávky, cenu vypočítává podle jednoduchého, ale funkčního klíče - a žádný majitel vaší nabídku neodmítne. Některé budovy ve hře jsou označeny za jedinečné a nelze je proto znovu prodat. Ne snad, že by to bylo ke škodě. Většina takových budov je spjata s questem, který vám po splnění přinese kýženou odměnu.
Překvapivě je to ale právě nákup nemovitostí, který - z ekonomického úhlu pohledu - přináší nejlepší způsob, kterak v Albionu vydělat sobě i rodině na živobytí. Každodenní nájemné z budov se pohybuje ve výši zhruba setiny částky, za níž nemotivost získáte; a co víc, nájemné se připisuje na vaše konto i v případě, že hru nehrajete.
To byl jeden z příslibů, které dal Molyneux před několika měsíci. Podstatné je, že myšlenky na zkupování obchodů či domků budete mít teprve s koncem hry, kdy už pravidelný přísun financí nehraje tak zásadní roli. Dobré je také upozornit, že slibované upravování vzhledu domácnosti nákupem nábytku a vybavení prozatím příliš nefunguje.
Jídlo, zhouba pro každého
Podtrženo sečteno, Molyneuxovi a jeho hochům se podařilo vyvarovat většině přehmatů při tvorbě sociálně i ekonomicky uvěřitelného světa. Jeden ale zůstal. Nebyl jsem jistě první a snad ani poslední, kdo si pochvaloval vedlejší účinky každého jídla - uzdravování. Bohužel, každý snědený kus masa či ovoce se podepisuje na váze a podobě hrdiny; postačí chvilka nacpávání a z urostlého svalovce je smutná a tučná vzpomínka. Nepřišel jsem ovšem na způsob, kterak se přebytečné váhy zbavit. Léta bojů a hrdinských skutků nepomohou, posilovnu byste hledali marně. Takže pokud ztloustnete, bude to už na pořád. Počítejte s tím.
Jídlo je vůbec jedním z prvků, který se v obchodech objevuje nejčastěji - a kterému se bohužel budete také nejčastěji vyhýbat. Výborný systém výprodejů, který vás nejen informuje o výrazných slevách, ale také případném nedostatku zboží (a tedy zvýšených výkupních cen), pro změnu přestává fungovat ve chvíli, kdy dokončíte hlavní kampaň.
Všelijak se to má také s tvrzením vývojářů, podle nichž hra nabízí desítky a stovky příležitostí, jak se bavit po dokončení hlavní kampaň. Možná ano, pokud do té doby nevěnujete pozornost vedlejším questům, jež později přijdou vhod. Pokud je ale zvládnete ve "chvílích volna", zbývá již jen velmi málo úkonů. Většina z nich vyžaduje peníze na nákup hradu, věží či jiných nemovitostí. V takovou chvíli se hraní Fable 2 mění v hru, k níž přisednete po několika dnech, po nichž vám na konto naskáče dostatek zlaťáků, které byste jinak vydělávali velmi obtížně. To nám nestačí.
Svět bez nepřátel? Nemožné
Nejsou to jediné vady na kráse. Z mého pohledu zamrzí opakující se respawn nepřátel na stále stejných místech. Chápu námitky, podle nichž i tyto malé souboje napomáhají k získávání zkušenostních bodů a zdokonalování postavy; osobně bych se ale raději zbavil neustálého obtěžujícího zabíjení stále stejných nepřátel.
Co bych tu měl dále? Hlouposti, na které zapomenete hned poté, co si přečtete jejich výčet: prolínání objektů, opakující se hlášky, špatně přiřazené hlasy postav při některých dialozích (typicky v městech v kroužku více postav) apod.
Skutečným problémem Fable 2 zůstala i v druhém dílu nízká obtížnost. Není příliš možností, kterak vás mohou nepřátelé zastavit v postupu vpřed. Co víc, využít můžete řady oklik, díky nimž se porážce vyhnete - ať již jde o neomezenou konzumaci léčivých lektvarů nebo o teleportaci z místa souboje na bezpečné místo. Pravdou je, že ani jedno z těchto řešení není zas tolik podstatné.
Souboje jsou jednoduché a v bezvědomí, do nějž upadnete poté, co vás nepřátelé zbaví veškerého života, se dostanete spíše vlastní vinou - pomalým vyvoláváním kouzel, předváděním se, snahou souboje vyšperkovat nějakým efektem apod. Věřte mi, vím o tom svoje.
Tleskáme jednou, podruhé a ještě jednou
Jak to říct jednoduše a výstižně zároveň? Fable 2 se povedlo. Molyneux skutečně vytvořil magický herní svět, který nabízí dostatek dobrodružství a nápadů i mimo hlavní dějovou linku. Přestože bychom si dovedli představit, že řada naznačených funkcí a myšlenek bude dotažena, že herní doba nepřekročí 15, ale raději 25 hodin jako v případě Mass Effectu, ve všech případech jde o detaily, které nebude problém s třetím dílem vyšperkovat. Důležité je, že zatímco jednička byla jen pohádkovým RPG s netradičním podáním, Fable 2 přináší nový pohled na živá a rozmanitá RPG, v nichž herní svět není jen interiérem pro samotný příběh. Tleskáme a už se těšíme na nášup.
Zde hledá